Ed Rosenthal - Hemp guru and father of the Super Bud variety

“Kniha Eda Rosenthala je doposud jediným manuálem pro pěstitele konopí, který se objevil v recenzi na stránkách samotného New York Times a je zároveň i oficiální učebnicí kurzu pěstování na univerzitě Oaksterdam. O Edově speciální odrůdě Super Bud se dočtete více v druhé polovině článku.”  

Ed, konopný vynálezce 

Ed je dále zakladatelem mnoha úspěšných a společensky zodpovědných organizací, mezi které patří například nakladatelství Quick Trading Publishi soustřeďující se na neustálé revize výzkumu konopí a následného vydávání aktualizovaných příruček a edukačních materiálů. Dále se Ed pyšní jakožto zakladatel Quantum 9, společnosti schopné pomoci větším klientům s konzultací ohledně správného využití moderních pěstebních technologií.  

Za zmínku stojí rovněž organizace Green Aid, která pomáhá osobám nalézajícím se v legislativních pastích způsobených přetrvávající kriminalizací léčebného konopí po celém světě. Green Aid navíc poskytuje i vzdělávací služby.  

Ed, konopný aktivista a advokát 

Jakožto mezinárodně známý podpůrce legalizace, konopný advokát a ten, který byl kriminalizací konopí sám negativně ovlivněn se Ed na tuto problematiku dívá jako na společenský problém naprosto akutní významnosti.  

Psal se rok 1999, když byl Ed zvolen starostou města Oakland jakožto vedoucí projektu zaměřeného na pěstování konopí léčebné kvality pro pacienty a potřebné. Pouhé tři roky na to však zakročila federální vláda USA a celou městem podporovanou facilitu zavřela, načež zabavila veškeré vybavení. Eda navíc zatkli a poslali před federální soud za pěstování nepovolené drogy.  

Celá tato aféra však ve výsledku posloužila dobré věci. Díky známosti Eda a vysoké publicitě celého případu mnohým lidem došlo, že zákony, pomocí kterých se vláda USA snaží občany “chránit" dělá ve společnosti spíše více škody než užitku. 

Ed, divočák a nebojsa 

“Jsem takový divoký kočičák,” popisuje se Ed ve svém typicky New Yorském, Bronx akcentu, mezitím co se prochází po svém velmi pohodově uspořádaném bytě typicky kalifornského stylu, který si vypěstoval během více než 40 let přebývání v oblasti Bay Area. “Co tím myslím je hlavně to, že mám takzvanou ‘odvahu bláznů’. Často si prostě řeknu ‘OK, to by mohlo klapnout.’ A jdu to prostě udělat.” 

Úplně první pěstitelské snažení se Edovi oplatilo během pobytu ve východní části Manhattanu během pozdních šedesátých let. “V tu dobu jsem nebyl zrovna tím, co byste nazvali kvalitním growerem. Byl jsem opravdu zapálený a totální entusiasta. Prostě jsem si žil svůj sen, pěstoval trávu v onom malém bytě na Manhattanu a obklopoval se lidma, kteří přemýšlí stejně jako já.” 

Svoboda a pohodlnost vnitřního pěstování, kterou si Ed natolik užíval ho přiměla k myšlence, že by to tak vlastně měl dělat každý. “Řekl jsem, tohle je tak super, že bych měl začít tyhle malé stany vyrábět a prodávat dalším lidem, kteří chcou pěstovat.” 

Rosenthal dále popisuje, jak v té době začal známý magazín Rolling Stones publikovat regionální reklamní letáčky zvané “New York Flyer”, které vkládali jako přílohu do většiny zdejších časopisů i novin. “Zašel jsem do jejich kanceláře se snahou získat nějakou publicitu. Dodnes si pamatuju, jak tam jeden ze zaměstnanců říká vedoucímu ‘Hele, je tady nějakej týpek s tím, že má příběh o tom jak správně pěstovat trávu.”  

Osudový moment nadešel, když se Ed setkal se známým redaktorem a spisovatelem Melem Frankem, který se později stal spoluautorem seminální knihy “Marijuana Growers Guide Deluxe Edition”. Z této knihy se následně stalo něco jako Bible pěstování konopí, která byla nezbytnou pomůckou všech pěstitelů konopí účinkujících v panenské konopné scéně tehdejších sedmdesátých let. Právě tato Edova pěstitelská příručka se stala natolik známou a rozšířenou, že si roku 1978 vysloužila recenzi v samotném New York Times.  

“Od té doby je Edova příručka k pěstování konopí považována za naprosto kultovní dílo, které přineslo znalosti o kultivaci marihuany z rukou mála expertů do rukou naprosto běžných fanoušků konopí po celé zeměkouli.” 

“Tehdy jsem si vůbec neuvědomoval, že vydávání knížek je vlastní byznys pro zbohatlíky,” vysvětluje svůj tehdejší stav mysli Rosenthal, kterému je již v době rozhovoru 71 let a pod páskem má navíc hned několik dalších značně úspěšných knižních děl. “Když jsem začínal byl jsem, co se týče peněz, totálně na nule.” 

Od té doby však naštěstí pro Eda i pro fanoušky konopí jeho nezávislé nakladatelství Quick Trading Company prodalo přes 2 miliony kopií více než 12ti titulů pojednávajících o všem kolem léčebného konopí od kultivace, přes šlechtění vlastních genetik po výrobu hašiše.  

“Edovi knihy se staly v podstatě naprostým základem pro dnešní doslova masivní trh s léčebným konopím v USA i ve zbytku světa. Nebýt Eda, není tady ani jeden z nejrychleji rostoucích, nejpopulárnějších a nejvýdělečnějších moderních průmyslů na světě.” 

Už jen kdyby Ed zůstal “pouze” u psaní knih, i tak by se jeho jménodnes dozajista zapisovalo do síní slávy bok po boku konopných ikon jako je například Jack Herer nebo Mr. Nice. Jeho příběh však sahá daleko hlouběji. Během dekád následujících po vydání jeho prvních knih byl Ed Rosenthal důležitou součástí vývoje moderních šlechtitelských technik, vlivnou osobností figurující ve vývoji konopné legislativy a celkově drogových zákonů v USA. Edovi se ostatně připisuje hned několik nápadů na nové drogové zákony, které hrály důležitou roli v průběhu legalizace konopí mnoha států.  

V domácnosti s Edem Rosenthalem 

Residence Eda Rosenthala - moderní, ale jinak vcelku skromný dům ve stylu o americké střední třídy. Když člověk nakoukne přes stromy lemující okolní ulici kalifornského města Oakland, může spatřit Edovi verandu, která je místo klasických okrasných květin vyzdobena praktickými keříky různorodých chilli papriček. Navíc, jeho rostlinky si na verandě vesele tvoří nové kořínky a připravují se na zimu o mnoho déle než kde jinde. Tomu ostatně mohou vděčit opět Edovi, který je vybavil jedním ze svých posledních vynálezů, který nazývá “Meals on the Wheels”.  

“Kdy jste s konopím vůbec začal úplně poprvé, a co vás k tomu vedlo?” Ptá se v jednom z rozhovorů zvědavě novinář. “Tak za prvé, co se samotného užívání konopí týče, nevyrostl jsem v kultuře, ke by to bylo považováno za normu,” začíná tehdejší situaci Ed vysvětlovat. “I pro bohémy to tehdy bylo často něco až moc exotického. K prvním zážitkům s konopím jsem se dostal během roku 1964, kdy mi bylo 20 let. Hned po pár prvních ‘high stavech’ mi došlo, že tohle bude něčím, co pro mě bude v životě hodně znamenat.” 

Jako jednu z inspirací Ed cituje známé dílo Carlose Castanedy “Učení Dona Juana”, ve které je zachyceno snažení šamanského učně vedeného starým indiánským šamanem kmene Yaqui. Indiánský náčelník v knize vždy dává důraz na určitou rostlinku, kterou pravidelně kouří, a která je zároveň jeho “spojencem”. “Díky té knížce mi došlo, ne že bych byl nějaký šaman, ale i tak, že tohle je rostlinný spojenec.” 

Právě tento spojenec ho tak zavedl na dlouhou a doslova legendární cestu. Ed se díky němu rozhodl, že bude dlouhé roky studovat filozofii a psychologii, díky čemuž se také příhodně vyhne tehdy povinnému nástupu do Vietnamu. “Tehdy jsem si to neuvědomil, ale v určitou chvíli jsem studoval v pozici a oboru, který není v žádném přímém spojení s jakýmkoli reálným zaměstnáním. V moment kdy mi docvaklo, že mě už můžou do Vietnamu naverbovat kdykoli i přesto, že jsem student jsem se školou seknul. Taky mi trvalo extrémně dlouho, než jsem se vůbec dostal ke zkouškám na bakaláře. V určité chvíli mi zkrátka řekli ‘běž do prdele a zařaď se do lajny’.  

Roky strávené učením psychologie však Rosenthal nakonec přece jen zúročil. Díky svým znalostem se mu povedlo armádu přesvědčit, že je na to, aby se z něj mohl stát voják příliš mentálně nestabilní a nevypočitatelný. “Nakonec si uvědomili, že mě vlastně v armádě vůbec nechtějí,” říká Ed a nastavuje přesně ten samý ‘pohled do blba’, který předvedl oficírům během jejich snahy dostat ho do Vietnamu. “Nakonec mi dali hodnocení 4F - byl jsem až za těhotnými ženami a dětmi,” směje se Ed.  

“Po krátké periodě, kdy Ed pracoval v jedno New Yorském skladu, se jednoho dne rozhodl udělat osudový krok. ‘Řekl jsem si, že se prostě odstěhuju do San Francisca a udělám všechno pro to, abych si splnil svůj sen. Odjel jsem s vizí toho, že pomůžu konopí v cestě k legalizaci,’” vzpomíná s úsměvem Ed. 

Přesná muška Edova, který nespustil oči z cíle

Krátce po jeho příchodu do Kalifornie Ed vydal výše zmíněnou prestižní knihu “Marijuana Growers Guide Deluxe Edition,” a dál se angažoval jako přední figura v oblasti konopné legislativy a vývoje v technikách profesionální kultivace konopí.  

Během implementace zákona Kalifornie během roku 1990, kdy se tamějším pacientům zpřístupnila možnost dostání konopí pro léčebné účely, byl Ed jedním z hlavních aktérů, který zajistil kvalitní logistiku a výběr prvotřídní medicíny pro všechny potřebné pacienty. Legislativa státní však rozhodně není to samé, co legislativa federální. Nedlouho na to, co byl Ed státem Kalifornie jmenován vedoucím projektantem medicínského konopí, se mu od federální vlády USA dostalo přísného varování o tom, že ho státní zákony od zákonů federálních doopravdy oprostit nikdy nemohou.  

“Když mi u soudu dali jeden den, soudce čekal, že se v moment odchodu ze soudní budovy vypařím, jak rychle jen to půjde. Jenže ne, začal jsem natvrdo protestovat proti rozhodnutí soudce a chování celého soudního systému. Udělali ze mě kriminálníka pro nic za nic.” 

Místo útěku a schování se ve stínech se Ed rozhodl postavit se zákonům čelem. Ed Rosenthal se od té doby na snahu o legalizaci konopí a vytvoření férových práv pro všechny pacienty začal soustředit ještě dvakrát tolik, co předtím. Z jeho cíle, z kterého nespustil mušku od té doby, co opustil New York, se stala otázka života a smrti. Od té doby v úvahu nepřipadalo nic menšího než kompletní legalizace konopí. 

Stará a nová média 

Od té doby, co Ed Rosenthal představil a zaryl do hlavy koncept domácího pěstování konopí pro všechny obyčejné i neobyčejné lidi, uběhlo již více než 40 let. Ed však nezastavil ani na den a jeho vliv lze v celosvětové expanzi konopí pozorovat dodnes.  

“Neustále se dívám dopředu. Přesně tam se taky pořád posouvám,” dodává Ed.  

Spolu s celosvětovým úspěchem léčebného konopí, řadou studií a výzkumů prokazujících medicínské funkce kanabinoidů a terpenů a rovněž rok od roku postupující legalizací jde vidět, že Ed Rosenthal od počátku stál na správné straně barikády.  

Odrůda konopí Eda Rosenthala - Super Bud 

Pokud jste dočetli až sem, potom vás fascinující příběh konopného hrdiny Eda Rosenthala nadchnul stejně jako nás.

Zajímal by vás model léčebného konopí, který byl tímto předtím konopným mistrem šlechtěn po více než 10 let? Pevně věříme tomu, ža ano.... Řeč je zde o strainu Ed Rosenthal’s Super Bud (ER), který je k dostání pod značkou známé semenné banky Sensi Seeds. 

“Tento elitní klon je znalci považován za neporaženého šampiona těžké váhy všech poctivých ‘guru modelů’.” 

Jedná se o hybrid, ve kterém je skloubeno nesměrné množství vrstev a aspektů kombinovaných z genetik sativy i indiky. Tato konkrétní varieta pochází z projektu “Potent Evolved Hybrid”, během kterého došlo k pečlivému výběru Afghánským indik a sativních kultivarů. V dlouhodobému, následném křížení prvotřídních rostlin probíhal krůček po krůčku výběr těch, které vykazují nejvyšší výnosy a nejsilnější potenci.  

“Ve výsledném modelu Eda Rosenthala se mísí obzvláště velké množství exotických sativ, pocházejících Afriky, jihovýchodní Asie, centrální Ameriky i oblasti Karibiku.” 

Tvrdit to, že byl model ER ve vývoji celé dekády, rozhodně není nijak přehnané. Znalí botanici, sběratelé semínek a specialisté na konopí se roku 1989 spojili během Edova projektu “Potent Evolved Hybrid”, jež navazoval na limitovanou edici semínek stejně pojmenované odrůdy. Tohoto modelu se mezi veřejnost dostalo pouhých 1500 kusů.  

Následující šlechtitelský program seed banky Sensi Seeds využíval právě pečlivě uchovanou genetiku původní Potent Evolved Hybridu. Pozdní generace rostlin šlechtěných spolu s výše zmíněnými indikami a sativami začaly vypadat tak, jak si Sensi Seeds představovali - extrémně lepivé a obrovské palice bylo přesně to, kvůli čemu si s touto genetikou hráli tolik let.